Svatá trojice

To se takhle jednou sešli tři. Šovinisticky namachrovaný racionální mozek, srdíčko naivní a hloupoučké jako mašinka Tomáš ze stejnojmenného seriálu a rozená femme fatale, věčně navoněná a namazaná, kosmetikou pěstěná a do krajek oblečená paní kunda. A vedli spor o tom, kdo bude vládnout ženou.

Nejvíc řval tradičně mozek. „Já mám rozum, takže MUSÍM mít pravdu!“

„Musíš mít taky cit,“ zavrnělo srdíčko.

Kunda se jenom slastně protáhla a čekala, až si to ti dva vyříkají.

„Koukej se učit, ať z tebe něco je,“ kibicoval ženu mozek. „Prý jsi chytrý dost, tak se snaž,“ uchechtla se kundička a narovnala si dlouhým sezením trochu urousanou kraječku od kalhotek.

Mozek se nedal. Že prý ženská musí mít nějakou sebeúctu. „Dej se dohromady, jdi si zaběhat, shodíš aspoň tu pneumatiku na břiše,“ hecoval škodolibě ženskou a vší silou při tom potlačoval vzpomínky na něžné polibky okolo pupíku a zevnitř stehen. Kundě z toho bylo horko, až se trochu orosila, a srdíčko z té toho bolestivě píchlo v pravé síni.

Srdce sebralo do hrsti poslední zbytky odvahy a navzdory své obvyklé mírnosti odseklo mozku cosi v tom smyslu, že nemusí vědět vždycky všechno a ať se netváří, jako by právě sežral Šalamounovo hovno. Přiznávám, že na mírné srdíčko to byl veliký výkon, vlastně se samo podivilo, kam na ty výrazy chodí. Na vlně sympatiku se najednou projevila nebývalá aktivita a srdíčko poplašeně tlouklo chlopněmi jako pták, kterého ze strachu, aby neuletěl, příliš pevně sevřete v dlani. Přiznávám, srdíčko se obvykle nepovažovalo za příliš rozumného rádce a do debat vstupovalo zřídka.

Mozek asi poznal, že trochu přestřelil, ale přece neztratí tvář kvůli téhle hromádce citečků. Obořil se tedy hněvivě na paní kundu, ta že taky nemá co povídat, všichni přece vědí, čím přemýšlí ona. Jelikož je paní kunda dáma na slovo vzatá, sevřela jen upejpavě pysky, jako když květiny schoulí okvětní plátky okolo středu květu v očekávání bouře, a uraženě si cumlala poštěváček. „Já jsem to slyšel, ty zvuky naposledy při běhání, ten slastný vzdech, když ženská překonala hranu kopce. Stejný zvuk jako v posteli, když jí ukazuješ ty svoje kejkle,“ nepřestával rýt mozek. Kunda na to neodpovídala, jen si cumlala ještě usilovněji, zhruba po vzoru klasických amerických gangsterů. Věděla své a mozek ze samého vzteku vysílal na oční víčka psychedelickou projekci složenou z náhodných barevných mžitků.

Srdíčko vycítilo, že je mozek v oslabení, a jen tak, nezávazně, vyvolalo z hloubi mozku obraz milovaného muže, jak stojí v paprscích slunce na hrbolaté dlažbě, pramínky světla proudící skrze vlasy, rysy tváře potlačené stínem prastaré zdi vydechující chladnou vlhkost do svěžího letního rána.

Tohle mozek rozpálilo do běla. Co má tahle nána vydepilovanou novou frizúru, myslí si, že nám tady bude kázat rozumy. Kunda jenom tak na půl pysku ležérně pronesla, že on, podle toho, co tvrdí, má závity už DÁVNO vydepilované dohladka, a jen tak, z marnivosti, aby mozek ještě víc popíchla, si urovnala koketně vyčuhující vnitřní pysky, co tolik připomínají okvětní plátky, do lákavých vlnek.

Naivní srdíčko okamžitě vycítilo podporu. Tahle dáma je protřelá světem, ta se nenechá jen tak opít rohlíkem. Srdce tedy neváhalo kundě polichotit a pustilo se na tenký led módního žargonu: „Pamatuješ, jak si minule muž prohlížel ten tvůj nový look?“ Polichocená kundička se sevřela až do nejhlubších hlubin útrob, aby vypadala ještě růžovější a ještě těsnější, jako když se baletka postaví na špičky.

Takhle zářivý pohled srdíčko už dlouho nepamatovalo a jen při té vzpomínce mu slastně zatrnulo v osrdí.

„To byla jiskra v oku, jak po kapce atropinu,“ vrčel mozek vztekle, ale už trochu marně, cítě prohru. Už i on ví, že některé věci prostě rozumem ošéfovat nejde, a pracně se smiřuje s myšlenkou, že mu jeho krásné, racionálně narýsované a pevné plány, s vektory svázanými pravidly rovnoběžek a Tahletovou větou, rozhodí někdo tak dětsky naivní a někdo tak živočišně jednoduchý, jako jsou tihle dva.

A tak to asi má být, že některá nejdůležitější rozhodnutí v životě člověk udělá z blbosti, citem anebo v náhlém pomatení smyslů. A jak to máte Vy, milé dámy? Kým si necháváte radit Vy?

3 komentáře

  1. Krásný Tri-dialog 🙂 Za “mlada” jsem si nechala rozkazovat klínem, ale čím jsem starší (a více jsem vyzkoušela a zajuchala si), tím i ten mozek se dostává více ke slovu. Ale to asi bude u všech podobné, že se to časem zklidní a dokážeme i rozumně rozhodnout O:) Ale někdy bych se nechala přemluvit…

    1. Záleží asi na každém, jak je kdo racionálně založený. Já po “rozumných” letech začínám více spoléhat na čich a intuici. A také to není špatné.
      Možná jde spíš o to, nechat mozek zvážit míru skutečného rizika, abychom si neuškodily, ale nenechat mozek řešit zbytečné pitomosti typu “co by tomu řekli lidi” a podobně.

      1. Souhlasím s tím, že “co by řekli lidi” se má u sexuality hodit za hlavu 🙂 nikomu není nic do toho co dělám v soukromí (nebo na nějaké dráždivější párty, kde se neočkávají jen polibky). To už jsem hodila dávno do pryč.

        Díky za další podobně smýšlející ženu 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to Top