Zakázané uvolnění

Až mi letos přijde účet za vodu, budu ho asi muset zaplatit kreditkou určenou pro případ ztroskotání, jinak to nevidím. Má to stejný průběh. Začíná to klasicky sprchou, pak se snižuje teplota, otáčením masážní hlavice se mění poměr vody proudící do jednotlivých skupin trysek a končím zmáčená jako myš vkleče na podlaze sprchového koutu, čelo opřené o stěnu, prodýchávám. Celý příspěvek

Těš se, zlato!

Za devět dní ji uvidím. Po dlouhých třech měsících, kdy jsme si mohly jen psát. Bude stát přede mnou, na dohled, na dosah paže, na dosah objetí, na dosah polibku…

Jsem plná těšení a zároveň plná obav. Co když už to nekřísne, co když tam budu stát jako trubka?

Anebo ne… třeba se na mě vrhne. Jako vichřice. Jako minule. Zářící oči a šibalský úsměv. Těš se, já se těším moc.

S příchutí vanilky

Netajím se tím, že jsem nikdy nepronikla do žádných zákoutí BDSM, ale co čert nechtěl, v mém životě se objevil muž, jehož životem jsou právě důtky, pouta, klece, lavice a bičíky. Na Velikonoce jsem se úspěšně schovala k rodičům, nicméně seznam mých hříchů mou hubatostí povážlivě roste… pak se prý bude čárkovat moje kůže. No nevím, já si tím nejsem tak úplně jistá…

Podobojí

Co tomu říkáš, drahá?

Stala se mi taková krásná věc. Zamilovala jsem se. Jen tak lehce, jako když se sníh

snáší na holé větve stromů. Teď, v zimě, se mě chytla typická romantická letní láska. Touha po doteku, po polibku, zářivém pohledu z očí do očí. Čirá rozkoš v okamžicích vyvrcholení.
Můj partner to vše sledoval s něžným zaujetím.
Prý: “Vždycky jsem věděl, že budeš trochu bi.”
“Ale já přece nejsem bi, jsem normálně na kluky”
“No jasně, zamilovala ses do holky, tak to nebude bisexualita, to bude něco úplně jiného.”
Nemám nic proti bisexualitě, navíc je to teď hodně in. Jen mi přijde trochu troufalé z jedné zimní letní lásky dovozovat takové závěry. Co myslíte, moji milí čtenáři?

PS: Ta druhá zamilovaná říká, že můžu být bi i roupama. Nepotřebuju tedy spíš odčervit?

Mrzne, až praští.

Venku je pod nulou, ale zase ne tak moc. Venku na poli ve sněhu stopy malých kopýtek, o kousek dál stopy podobné, jen větší. Jaká laňka tudy dnes šla? Potkali se? Nebo jelen šel za ní, za jejími stopami, za její vůní i pár hodin po tom, co zde laň natřásala při chůzi bílou srst na zadečku? Jaké by to bylo být takovou laňkou? Nebo radši lištičku ve večerním, se sexy očními linkami a v luxusní kožešince?